14. setkání hornických měst a obcí ČR

Horní úřad Stříbro

V letošním roce uplynulo 207 let od založení Horního úřadu ve Stříbře.

Rádi bychom touto krátkou vzpomínkou připomněli pro naše královské horní město Stříbro význam tohoto aktu. Město Stříbro se zřízením Horního úřadu v roce 1801 a následně Horního soudu v roce 1804 získalo velký význam a prestiž v báňském průmyslu. Stříbro bylo v té době známé po celé Evropě, nacházelo se zde jedno z největších ložisek olověné rudy, která byla strategickou surovinou ve válečném stavu c. a k. monarchie. Ve Stříbře byly nalezeny vzorky- unikáty nerostných surovin - ganenitu, sfaleritu, barytu, cerusitu a křemene. Tyto unikáty byly darovány tehdejšímu císaři Františku I. v roce 1812, při jeho návštěvě Města Stříbra. Od té doby jsou vystaveny ve Vídeňském muzeu.

Celou řadou opatření se mělo přispěti během 16. a 17. století k opětovnému povznesení hornictví.V roce 1748 byla horním městům povolena část řádné daně použít k nákladům na hory. Dekretem ze 6. srpna 1789 je horní regál rozšířen i na kamenné uhlí. Po zrušení komory České v roce 1745 je 20 horních měst přímo podřízeno hospodářské správě podkomořského úřadu. Nejvyššímu mincmistrovskému úřadu se podařilo v roce 1752 uhájit si vliv na politické a berní záležitosti horních měst. V roce 1755 je tato působnost ještě rozšířena na záležitosti soudní a hospodářské. Za panování císaře Josefa II. došlo k úplnému odloučení horní správy od správy soudní a politické. Patentem z roku 1783 jsou zřízeny tři horní soudy v Jáchymově, v Příbrami a v Kutné Hoře, v roce 1804 k nim ještě přibyl čtvrtý ve Stříbře. Těmto horním soudům jsou podřízeny vrchnostenské horní soudy ( tzv. horní substituce ), celkem v počtu 67.

Dvorským dekretem z 18. února 1784 je zrušen úřad Nejvyššího mincmistra, kterému do té doby byly podřízeny všechny Horní úřady v českých zemích. Jsou ustanoveni dva horní radové, kteří vedli pod vrchním dozorem dvorské komory správu všech horních měst (královských tak i stavovských ). Císařovna Marie Teresie se velmi starala o nové horní zákonodárství. Mezi léty 1781 – 1848 probíhají přípravy pro sepsání nového horního zákona, bohužel čeští stanové v tomto novém návrhu spatřují útok na svá dobře nabytá práva, a zákon není schválen.

První zmínky o horním úřadě ve Stříbře a také první spisy se objevují již od konce 18. století ( konzultační protokoly od roku 1791 spolu se zasedacími a podacími protokoly ).Do roku 1772 podléhalo dolování ve Stříbře Vrchnímu hornímu úřadu v Horním Slavkově, po tomto datu byly stříbrské doly podřízeny Vrchnímu hornímu úřadu v Jáchymově. Josefinské reformy horního soudnictví vedly ke zřízení substituce jáchymovského horního soudu ve Stříbře pro Plzeňský kraj v roce 1783 a pro Prácheňský kraj v roce 1800. Zásadní impuls k rozšířenému podnikání v okolí města přinesly napoleonské války. Ohromně se zvýšila spotřeba olova v armádě a ztráta korutanských olověných dolů v roce 1809 dokázaly to, co nesvedly všechny dosavadní pokusy osvícenského absolutismu. Agenda horního soudu ( od roku 1804 samostatného Horního soudu ) a Horního úřadu však nebyla rozlišována. Podíl na tom měla i stísněná personální situace.

K 31. květnu 1801 byl horní úřad Stříbro vyňat z pravomoci Vrchního horního úřadu v Jáchymově a podřízen přímo guberniu. Samostatnou pozici, důležitou pro pohotovost a operativnost řízení ve válečné době, si však Stříbro dlouho neudrželo. V roce 1814 byl zřízen Vrchní horní úřad v Příbrami a podřídily se mu Horní úřady v Kutné Hoře, Jílovém, Rudolfově a Stříbře.

Teprve v roce 1847 se rozhodla dvorská komora v mincovních a horních záležitostech odstranit nepříznivý stav úřadování a nařídila oddělit agendu horního soudu a horního úřadu.

Mimo jiné po přestavbě báňské správy po roce 1848, ministerským nařízením 14. března 1850 vzniklo Horní hejtmanství ve Stříbře, fungující nezávisle na starém Horním úřadě ve Stříbře. Hornímu hejtmanství bylo podřízeno šest Horních komisařství, na něž přešla působnost bývalých substitucí horních soudů. Se zánikem státních dolů zřejmě zanikl i horní úřad ve Stříbře. Poslední spisy úřadu pocházejí z roku 1864. Patentem z 11. července 1850 byl zrušen stavovský horní regál a desátek z hor stavům podle narovnání z roku 1575. Následkem toho soukromoprávná povaha horního regálu pozbývala svého významu.

Horní úřad se zabýval především provozními záležitostmi státních dolů, hutí a podniků spojených s dolováním, staral se o důlní bezpečnost, nerostný průzkum, zajišťoval zkoušky nových technologií, objednával ve velkém důlní materiál, sledoval ceny horních produktů, prováděl státní výkup a sledoval soukromý prodej horních produktů, vymáhal královský desátek. Do kompetence Horního úřadu patřila i otázka pracovních sil v dolech, jejich rozmístění, pasové záležitosti, povolování sňatků, hornické mzdy a daně, zásobování potravinami, přidělování tabáku, ubytování, zdravotní a sociální zabezpečení formou bratrské pokladny. V přenesené působnosti spravoval záležitosti školství, židovské otázky, policejní, vojenské a daňové záležitosti.

V posledním údobí těžby olověných a zinkových rud ve Stříbře v letech   1950 – 1975 dozoroval všechny báňské záležitosti Obvodní báňský úřad se sídlem v Plzni.

Horní úřad, Horní hejtmanství, Horní komisariát a následně Revírní báňský úřad ve Stříbře až do své likvidace a přesídlení do Plzně v roce 1919 sídlil v tomto objektu.

Tímto datem skončila skončila jedna z nejvýznamnějších etap stříbrského dolování.

Definitivní tečka za dolováním ve Stříbře je k roku 1975.

 

„ Zdař Bůh “

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode